Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Stop církevním restitucím z vůle lidu!

Tisíce článků, miliony diskusních příspěvků. Ostré výpady, urážky, nesmiřitelné postoje. Lži a obviňování ze lží. Nenávist jedněch vůči druhým. Pohrdání, zloba, závist. Již několik posledních let. Toť jest ovocem realizace církevních restitucí v České republice.

V současnosti u nás můžeme identifikovat dvě poměrně ostře vyhraněné názorové skupiny. Jedna restituce podporuje, druhá je zamítá. Zřídkakomu je toto téma lhostejné.

Rozhodně však neplatí, že zastánci restitucí jsou výhradně členy církví, kterých se restituce týkají, zatímco rovněž neplatí, že odpůrci restitucí jsou pouze mimo církve.

Argumenty odpůrců restitucí jsou převážně tyto:

  1. Před rokem 1948 církve žádný (nebo alespoň ne ten dnes navracený) majetek neměly ve vlastnictví, není tedy co vracet
  2. Pochybné či nemravné nabytí majetku církvemi, případně nemravnost samotného držení majetku církvemi s ohledem na Ježíšovo učení
  3. Podvodné nebo neprůhledné stanovení rozsahu restitucí a výše náhrad za nevracený majetek
  4. Navracený majetek bude zneužit několika málo vysoce postavenými lidmi v církvi
  5. Navracený majetek bude převeden do vlastnictví státu Vatikán
  6. Navracením majetku církvím se výrazně sníží životní úroveň v zemi, nevěřící budou sponzorovat věřící
  7. Pokud by vůbec měl nějaký majetek být navracen, pak nikoli za současné špatné hospodářské situace
  8. Navracený majetek bude využit k násilné rekatolizaci

Oproti tomu argumenty z opačné strany:

  1. Co bylo ukradeno, musí být vráceno
  2. Církve se o daný majetek budou starat lépe než stát
  3. Církve potřebují po odluce od státu prostředky na provoz
  4. Ať si církve žijí ze svého navráceného a stát jim nadále již nepřispívá
  5. Církve budou moci investovat do charity
  6. Navracený majetek bude jen částí toho, co bylo církvím odebráno

Není účelem tohoto článku se zabývat hledáním pravd v argumentaci a označováním polopravd a lží. To by totiž kvůli rozsahu sporných otázek a úplnosti odpovědí vyžadovalo poměrně tlustou publikaci zpracovanou týmem odborníků.

Zkusme se raději zaměřit na doprovodné jevy a zjištění, které lze poměrně objektivně indikovat bez hlubšího vhledu do problematiky:

  • Roste nevraživost vůči církvím, a to velmi výrazně. Přitom ani před otevřením společenské diskuse o církevních restitucích si církve v této společnosti nestály příliš dobře, zvláště ve srovnání s jinými zeměmi (a to i při opomenutí extrémů, jako je Polsko). Dnes už však není výjimkou slyšet, že církev je zločineckou organizací, parazitem na společnosti, nebo že vysoký církevní představitel je zlodějem apod.
  • Historické povědomí je velmi slabé, protože rozporuplné. Ani obhájci, ani odpůrci restitucí se totiž sami mezi sebou neshodnou ve výkladu dějin. A to jak obecných, tak církevních, kde se např. lidé z církví značně liší v pohledu na rozsah a metody inkvizice. Odpůrci restitucí naopak často poukazují na to, že to byly právě inkvizice, rekatolizace a placení desátků, skrze něž církev (zde zejména katolická) získala svůj majetek, zatímco jiní z této skupiny tvrdí, že církev nikdy žádný majetek nevlastnila.
  • Politické strany či osobnosti často využívají tématu restitucí k získání popularity, a to i za cenu růstu intenzity názorového střetu ve společnosti.
  • Před schválením restitučního zákona chyběla jakákoli vysvětlovací kampaň (alespoň ze strany církví) a ani dnes není zřejmá představa (mnohé nezainteresované obhájce restitucí nevyjímaje), k čemu se restituovaný majetek bude využívat.
  • Namísto skutečného dialogu mezi oběma skupinami lze vidět spíše vzájemné osočování. Namísto věcné diskuse padají trestní oznámení.
  • Vyskytují se zvláštní fámy, tedy neověřitelná tvrzení, jako například nejznámnější údajné prohlášení kardinála Tomáška před Československým federálním shromážděním, že po uplatnění tzv. výčtového zákona již církev žádný další majetek nebude požadovat.
  • Je zcela zřejmá všeobecná neznalost aktivit církví v našich zemích a struktury nákladů spojených s jejich provozem.

Zkusme teď opomenout, v jaké fázi se realizace restitucí nachází, a to s ohledem na možné námitky, že následující úvahy jsou již zbytečné. S vědomím výše napsaného budu citovat dnes již nežijícího duchovního, vzdělaného františkána Bonaventuru Bouše, který podává jakýsi třetí, nad jakoukoli sekulární problematiku povýšený pohled na otázku církevních restitucí:

„Základním problémem ani není, že to lidi pohoršuje, základním problémem je, že je to proti evangeliu našeho Pána, ukřižovaného Ježíše, který neměl, kde by hlavu složil. Vždyť i Pavlova misie se mohla 'úspěšně rozvíjet' jen a jen z přebohaté milosti Ducha, který byl tomuto slabému člověku dán. Pavel sloužil církvím bez jakéhokoli nároku, živil se prací vlastních rukou. Navíc sebevědomé vymáhání ztraceného majetku pod heslem: co bylo ukradeno, musí se vrátit, je naprosto proti Ježíšovu výroku z Lk 6,30: Od toho, kdo bere tvé věci, nežádej zpět.“

Bouše tedy připouští, že z hlediska práva a obecné morálky mohou být restituce oprávněné, ale ve výsledku je mu to upřímně řečeno jedno. Avšak ani samotný postoj většiny pro něj není směrodatný. S ohledem na jeho postoj víry jej však nelze obvinit z jisté bezohlednosti nad osudem církevních aktivit charakteru veřejně prospěšného. Tedy otázky, která se v rámci veřejné diskuse, nebo lépe řečeno hádky na téma církevní restituce, objevuje skutečně jen zřídka: Jak by měly být financovány aktivity církve poté, co dojde k odluce církví od státu a církve tedy přestanou být státem dotovány?

Tato otázka totiž bývá často redukována na pouhou záležitost platů duchovních, kteří by měli být podle většinového mínění placeni věřícími. Jenže s církvemi je spojena také významná činnost na poli sociálním a na poli péče o kulturní památky (církve jsou totiž největšími vlastníky staveb a předmětů, které stát z vlastní vůle prohlásil kulturními památkami této země). Avšak starost o obojí je ponechána více či méně na vlastníkovi pouze za dotačního přispění státu. Toto téma, které se jistě týká celé společnosti bez ohledu na církevní restituce, je díky sporu o nárok církví na majetky silně pomíjeno.

Restituce samozřejmě na nastolenou otázku možné řešení nabízejí, ale jsou i ve světle argumentačního pohledu Bouše pro křesťana ospravedlnitelné? A do jaké míry má vlastně smysl uvažovat o oprávněnosti restitucí z hlediska práva a do jaké míry má být brán v úvahu názor většiny? Na druhou stranu, nemá být poctivě hledána alternativa, jak zajistit zdroje na uvedené aktivity církví, pokud by se restituce neprováděly? Případně: stojí ještě tato společnost o takové aktivity?

Autor: Ondřej Kolář | čtvrtek 16.1.2014 14:31 | karma článku: 16,78 | přečteno: 1223x
  • Další články autora

Ondřej Kolář

Smečky

Byly jednou dvě smečky nespecifikovaného živočišného druhu. Ta jedna žila v hojnosti a stabilitě. Ta druhá byla napůl rozvrácená a hladová.

16.11.2015 v 9:17 | Karma: 9,84 | Přečteno: 303x | Diskuse| Společnost

Ondřej Kolář

Lidé, bojme se!

Ne uprchlíků, ne Ruska, ne Ukrajiny, ne USA, ne EU, ne sucha či povodní. Ne levice, ne pravice, ne inflace, ne nezaměstnanosti. Bojme se především sami sebe.

14.8.2015 v 12:05 | Karma: 14,60 | Přečteno: 866x | Diskuse| Společnost

Ondřej Kolář

Islám je zástupný problém

Je to skutečně islám, co nás nejvíc ohrožuje? Podíváme-li se do historie, během níž islám existoval v našem sousedství, zjistíme, že to především byly "naše" války či ideologie, které nás nejvíce drtily.

14.5.2015 v 12:00 | Karma: 10,78 | Přečteno: 1085x | Diskuse| Společnost

Ondřej Kolář

Dynamický Zeman

Miloš Zeman je přední politik této země. Jako málokterý jiný se zapsal a ještě jistě zapíše do paměti mnohých.

28.4.2015 v 16:15 | Karma: 17,21 | Přečteno: 514x | Diskuse| Společnost

Ondřej Kolář

Imigrace

Namísto nářků nad imigrací, namísto velmi krátkozrakých návrhů na řešení se raději snažme pochopit problém v širším kontextu.

24.4.2015 v 11:50 | Karma: 11,69 | Přečteno: 906x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Hromadná nehoda u letiště zastavila Pražský okruh, jedno z aut skončilo na střeše

29. dubna 2024  16:33,  aktualizováno  20:36

Všechny složky integrovaného záchranného systému zasahovaly v pondělí na 27. kilometru Pražského...

Trojský koník v Evropě. San Marino se stalo základnou ruských špionů

29. dubna 2024

Premium Jeden z nejmenších států v Evropě vzbuzuje čím dál větší pozornost západních tajných služeb....

Jaká práce lidem zbyla? Spolupráci s OpenAI vedou z médií i Financial Times

29. dubna 2024  19:39

Financial Times (FT) se stal prvním významným britským zpravodajským médiem, které uzavřelo...

Špehovali, zpřístupňovali trezory. Jak se ruští „krtci“ ve Vrběticích činili

29. dubna 2024  19:34

Série výbuchů a incidentů v Evropě, včetně explozí v muničním areálu ve Vrběticích z roku 2014,...

  • Počet článků 47
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 922x
Člověk s vlastními názory, které obvykle leží mimo mainstream.

Seznam rubrik