Vítězný únor Josefa Toufara

Je to právě jméno Josefa Toufara, které přes všechnu zrůdnost může dát 25. únoru punc vítězství. Byť z něj může mrazit v zádech. Vítězství osobní statečnosti a pravdivosti nad lží a terorem. Vítězství o to cennější, že cílem celé Toufarovy kalvárie měl být pravý opak - dehonestace a zapomnění.

Ne že by režim nebyl vůbec úspěšný. Alespoň ne v té dehonestaci. Dodnes žije řada lidí, kteří považují Josefa Toufara za spravedlivě potrestaného podvodníka ve službách Vatikánu (řízeného americkými imperialisty, jak jinak). Anebo jej alespoň považují za podvodníka a manipulátora, byť jeho umučení neschvalují.

Díky badatelské práci zejména Miloše Doležala, autora rozsáhlého díla* mapující nejen život Toufara, ale také všechny známé okolnosti tzv. číhošťského zázraku a následné Toufarovy cesty vyšetřovnami a kobkami, si můžeme udělat obrázek jak o zrůdnosti tehdejší moci, tak o síle Toufarovy osobnosti. Osobnosti člověka, který po počáteční liknavosti a ústupcích režimu nakonec musel díky okolnostem, na nichž nemá přímý podíl (a jsou dosud zahaleny tajemstvím) nastoupit cestu mučení i vynuceného účinkování v propagandistickém snímku (který nesměl být v Číhošti a okolí promítán), po němž následovala smrt coby milosrdenství pro člověka bez jakékoli další perspektivy na tomto světě.

Toufar na rozdíl od jiných duchovních nepovolil a odmítl hrát roli záškodníka. A jestliže přece podepsal lži jemu přisuzované, druhý den svůj podpis odvolal a martyrium pokračovalo. Poslední podpis, který již nestihl odvolat, je psaný roztřesenou rukou zmučené lidské trosky na pomezí mezi životem a smrtí. Velkolepý plánovaný proces, podmíněný uznáním Toufarovy viny v plném rozsahu (hýbání křížkem, boj proti režimu, znásilňování ministrantů...) a naučením se své "divadelní role" zpaměti, se nekonal. Toufar se raději nechal umučit, než aby přistoupil na toto pokleslé divadlo morální bídy.

To bylo vítězství Josefa Toufara, který zemřel před 65 lety, a to právě dne 25. února 1950. 

__________________________________

* Doležal, Miloš: Jako bychom dnes zemřít měli:  drama života, kněžství a mučednické smrti.  Nová tiskárna Pelhřimov, Pelhřimov 2012